Prodloužený víkend v Maroku
Poslední dobou jsem si velmi oblíbila cestovat jen na krátkou dobu, nejlépe od čtvrtka do neděle, díky čemuž se dá lehce skloubit cestování s prací. Jednoduše koupit nejlevnější letenky, sbalit si pár nejdůležitějších věcí do batohu a vyrazit. Pro někoho je to třeba nemožné, někomu možná přijde zbytečné utrácet peníze jen za pár dní ve vzdálené zemi, já jsem ale přesvědčena o opaku. Protože někdy se dá velké dobrodružství zažít i během velmi krátké doby, stačí si vše jen dobře časově naplánovat.
Tentokrát jsme se rozhodli vyrazit do Maroka, země plné kontrastů. Koupili jsme letenky a co nevidět už přistávali na letišti Marrakech, kde na nás před vchodem již čekal taxikář s cedulkou se jménem (transfer jsme objednávali na gettransfer.com).
Hned první den byl plný překvapení - ačkoli je v Maroku celý rok období sucha, tento den pršelo.
A protože se náš riad nacházel v centru města, kam až se nedá dojet autem, zaměstnanec riadu nás čekal na nejbližším náměstí, kde nás taxikář vyložil. Přinesl nám deštník a odvedl na ubytování. Ihned po příchodu jsme byli majiteli moc mile přivítání konvičkou typického berberského čaje. Sedli jsme si s nimi ke stolu, povídali si a při tom vyplnili potřebnou administrativu.
Jako typ ubytování jsme si vybrali riad. Riady jsou v Maroku velmi dobrou volbou ubytování, pokud chcete zažít pravou marockou atmosféru! Přímo uvnitř budovy často mívají otevřená nádvoří, jsou zdobené fontánami, ornamenty, křesly, typické jsou také střešní terasy s výhledem na město a v některých je součástí i malý bazén. Bývají sice jednodušeji zařízeny, ale zato jsou levnější a opravdu úchvatné! Ovšem i luxusní hotely se zde dají sehnat za velmi příjemnou cenu.
Co se jídla týče, stravovali jsme se převážně v pouličních podnicích. Nejen že jsou mnohem levnější, než klasické restaurace, ale také Vám nabídnou množství výborných typickým pokrmů a nezapomenutelnou atmosféru. Co při návštěvě Maroka určitě musíte vyzkoušet, je kuskus vařený na mnoho způsobů a také tzv. tagine, což je zeleninový nebo masný pokrm, připravovaný dlouhým dušením v typické stejnojmenné nádobě tagine.
Snídani nám vždy chystali na našem riadu čerstvou, typickou marockou. Různé druhy sladkých placek, za mě nejlepší tzv. melouni, což je placka z listového těsta. K plackám se vždy podává džem, máslo či med s šálkem kávy a sklenicí čerstvého pomerančového džusu.
Druhý den jsme se vydali na výlet k úchvatným vodopádům Ouzoud vzdálených 150 km od Marrakéše. Zajistili jsme si pouze transfer tam a zpět prostřednictvím portálu tripadvisor.com. Vyrazili jsme okolo 8 hodiny ráno, cesta trvala necelé 3 hodiny. Po příjezdu nás očarovala krásná horská oblast obklopena stromy, převážně fíky a olivovníky, po kterých jsou vodopády pojmenovány - berbersky ouzoud totiž znamená "olivový".
Vodopády mají 110 m, padají ve 3 kaskádách a jsou tak největšími vodopády v Maroku. Dole tvoří přírodní jezírka, ve kterých je možné se koupat, toho ale využívají spíše místní lidé. Atrakcí pro turisty je spíše plavba po jednom z jezírek na malém květinami zdobeném člunu, který Vás doveze až do těsné blízkosti vodopádů.
Okolo vodopádů vede mnoho cestiček, my jsme si ale zašli o něco dál a díky tomu jsme našli několik nádherných výhledů na celou oblast.
Obrovským zážitkem pro mě byla přítomnost mnoha opičích kamarádů - makaků, kteří se vůbec nebojí přijít až k vám, vzít si od Vás nějakou tu dobrotu a nebo Vám dokonce vylézt na záda. Ale pozor, kradou!
Třetí den nás čekala cesta do Atlasu - prašných skalnatých hor s mnoha krásnými výhledy. Opět jsme si zajistili transfer. Cestou tam jsme se ráno zastavili ve fabrice na zpracování arganového oleje, kde pracují pouze ženy. Zde nás pohostili berberským čajem a snídaní a poté nám ukázali, jak to ve fabrice funguje. A ne, vážně to není jako u nás, žádné stroje, zateplené haly... ženy zde sedí venku, pod přístřeškem na zemi, vše zpracovávají ručně a to vše za úplně směšné peníze!
Po příjezdu do hor jsme si užívali příjemný horský vzduch a krásné výhledy. Prošli jsme si menší tůru a pak se vydali zpět, cestou jsme se ještě zastavili v poušti a navštívili malou velbloudí farmu, kde nás opět pohostili čajem.
Náš čtvrtý a zároveň poslední den jsme si už nechali jen na poznání města - Marrakéše. Celé dopoledne jsme se procházeli, navštěvovali památky, prošli si súky na náměstí Jema El Fná a v okolních uličkách.
Všude okolo náměstí tu narazíte na desítky místních lidí, kteří se Vám za každou cenu snaží prodat i vlastní tenisku. Tím jsme se ale nenechali odradit, prostě to tu tak chodí a my se snažili jich nevšímat.
Tento výlet jsme zakončili výborným obědem a kávou v restauraci s výhledem na celé náměstí.
A nyní malé desatero, co mě na Maroku nejvíce překvapilo?
1. Říká se, že Maroko je velmi nebezpečnou zemí - převážně co se týče krádeží, ale na druhou stranu jsou Maročané velmi přátelští a nápomocní lidé, kdykoli potřebujete s něčím poradit, kdykoli vidí, že například hledáte cestu, ihned se Vám snaží pomoci.
2. Maročané velmi rádi smlouvají - pro Africké země asi žádná novinka... no v Maroku musíte smlouvat i o ceně půllitrové lahve vody.
3. Maroko je tak suchou zemí, kdy lidé nemají jak pěstovat plodiny, starat se o zvířata, mnohdy ani nemají pitnou vodu. Na druhou stranu Maroko nabízí množství úchvatných přírodních i kulturních památek a na některých místech velmi rozmanitou faunu a flóru.
4. Lidé tam žijí v bídě, v domech bez střechy, bez oken, děti si hrají v blátě... a i tak jsou většinou všichni šťastní, ke šťastnému životu nejspíš nepotřebují tolik. Na druhou stranu, i když doma žijí opravdu ve špíně, jakmile jdou mezi lidi, do školy, do práce, vždy jsou hezky upravení a čistě oblečení, většinou do ''značkového".
5. Všichni se tam znají! Je jedno, jestli je někdo taxikář, kuchař, majitel hotelu nebo jen kolemjdoucí, všichni se tam znají jménem, mají na sebe kontakty a všude na sebe přes ulici pokřikují.
6. Důvodem pátého bohu bude možná fakt, že všichni žijí venku. Ano! je to opravdu tak, celé dny Maročané tráví na ulicích, v obchodech, ve skupinách... a domů se chodí pouze na noc vyspat.
7. Spoustu místních se zde modlí opravdu 5x denně.
8. Hlavním dopravním prostředkem je moped a osel.
9. Občas narazíte na místa, která Vás vtáhnou zpět do středověku. Typické trhy se zvířaty, domácími produkty, plodinami... vše naházené na zablácené zemi, o hygieně nemluvně. A ano, když budete neopatrní, může se stát, že Vám zde nějaký místní "podnikatel" prodá i svého osla.
10. Není tam nic divného na tom, když do pouliční restaurace přijde žebrák a vezme si z talíře Vaše zbytky.
Na závěr už bych chtěla jen říct, že mě tato země opravdu očarovala a určitě se sem ještě vrátím, poznat další krásná místa, která Maroko nabízí.
Tentokrát jsme se rozhodli vyrazit do Maroka, země plné kontrastů. Koupili jsme letenky a co nevidět už přistávali na letišti Marrakech, kde na nás před vchodem již čekal taxikář s cedulkou se jménem (transfer jsme objednávali na gettransfer.com).
Hned první den byl plný překvapení - ačkoli je v Maroku celý rok období sucha, tento den pršelo.
A protože se náš riad nacházel v centru města, kam až se nedá dojet autem, zaměstnanec riadu nás čekal na nejbližším náměstí, kde nás taxikář vyložil. Přinesl nám deštník a odvedl na ubytování. Ihned po příchodu jsme byli majiteli moc mile přivítání konvičkou typického berberského čaje. Sedli jsme si s nimi ke stolu, povídali si a při tom vyplnili potřebnou administrativu.
První den jsme byli celkem unavení z dlouhé cestě, nicméně v podvečer jsme se vydali prozkoumat místní uličky.
Jako typ ubytování jsme si vybrali riad. Riady jsou v Maroku velmi dobrou volbou ubytování, pokud chcete zažít pravou marockou atmosféru! Přímo uvnitř budovy často mívají otevřená nádvoří, jsou zdobené fontánami, ornamenty, křesly, typické jsou také střešní terasy s výhledem na město a v některých je součástí i malý bazén. Bývají sice jednodušeji zařízeny, ale zato jsou levnější a opravdu úchvatné! Ovšem i luxusní hotely se zde dají sehnat za velmi příjemnou cenu.
Co se jídla týče, stravovali jsme se převážně v pouličních podnicích. Nejen že jsou mnohem levnější, než klasické restaurace, ale také Vám nabídnou množství výborných typickým pokrmů a nezapomenutelnou atmosféru. Co při návštěvě Maroka určitě musíte vyzkoušet, je kuskus vařený na mnoho způsobů a také tzv. tagine, což je zeleninový nebo masný pokrm, připravovaný dlouhým dušením v typické stejnojmenné nádobě tagine.
Snídani nám vždy chystali na našem riadu čerstvou, typickou marockou. Různé druhy sladkých placek, za mě nejlepší tzv. melouni, což je placka z listového těsta. K plackám se vždy podává džem, máslo či med s šálkem kávy a sklenicí čerstvého pomerančového džusu.
Druhý den jsme se vydali na výlet k úchvatným vodopádům Ouzoud vzdálených 150 km od Marrakéše. Zajistili jsme si pouze transfer tam a zpět prostřednictvím portálu tripadvisor.com. Vyrazili jsme okolo 8 hodiny ráno, cesta trvala necelé 3 hodiny. Po příjezdu nás očarovala krásná horská oblast obklopena stromy, převážně fíky a olivovníky, po kterých jsou vodopády pojmenovány - berbersky ouzoud totiž znamená "olivový".
Vodopády mají 110 m, padají ve 3 kaskádách a jsou tak největšími vodopády v Maroku. Dole tvoří přírodní jezírka, ve kterých je možné se koupat, toho ale využívají spíše místní lidé. Atrakcí pro turisty je spíše plavba po jednom z jezírek na malém květinami zdobeném člunu, který Vás doveze až do těsné blízkosti vodopádů.
Okolo vodopádů vede mnoho cestiček, my jsme si ale zašli o něco dál a díky tomu jsme našli několik nádherných výhledů na celou oblast.
Obrovským zážitkem pro mě byla přítomnost mnoha opičích kamarádů - makaků, kteří se vůbec nebojí přijít až k vám, vzít si od Vás nějakou tu dobrotu a nebo Vám dokonce vylézt na záda. Ale pozor, kradou!
Třetí den nás čekala cesta do Atlasu - prašných skalnatých hor s mnoha krásnými výhledy. Opět jsme si zajistili transfer. Cestou tam jsme se ráno zastavili ve fabrice na zpracování arganového oleje, kde pracují pouze ženy. Zde nás pohostili berberským čajem a snídaní a poté nám ukázali, jak to ve fabrice funguje. A ne, vážně to není jako u nás, žádné stroje, zateplené haly... ženy zde sedí venku, pod přístřeškem na zemi, vše zpracovávají ručně a to vše za úplně směšné peníze!
Po příjezdu do hor jsme si užívali příjemný horský vzduch a krásné výhledy. Prošli jsme si menší tůru a pak se vydali zpět, cestou jsme se ještě zastavili v poušti a navštívili malou velbloudí farmu, kde nás opět pohostili čajem.
Náš čtvrtý a zároveň poslední den jsme si už nechali jen na poznání města - Marrakéše. Celé dopoledne jsme se procházeli, navštěvovali památky, prošli si súky na náměstí Jema El Fná a v okolních uličkách.
Všude okolo náměstí tu narazíte na desítky místních lidí, kteří se Vám za každou cenu snaží prodat i vlastní tenisku. Tím jsme se ale nenechali odradit, prostě to tu tak chodí a my se snažili jich nevšímat.
Tento výlet jsme zakončili výborným obědem a kávou v restauraci s výhledem na celé náměstí.
A nyní malé desatero, co mě na Maroku nejvíce překvapilo?
1. Říká se, že Maroko je velmi nebezpečnou zemí - převážně co se týče krádeží, ale na druhou stranu jsou Maročané velmi přátelští a nápomocní lidé, kdykoli potřebujete s něčím poradit, kdykoli vidí, že například hledáte cestu, ihned se Vám snaží pomoci.
2. Maročané velmi rádi smlouvají - pro Africké země asi žádná novinka... no v Maroku musíte smlouvat i o ceně půllitrové lahve vody.
3. Maroko je tak suchou zemí, kdy lidé nemají jak pěstovat plodiny, starat se o zvířata, mnohdy ani nemají pitnou vodu. Na druhou stranu Maroko nabízí množství úchvatných přírodních i kulturních památek a na některých místech velmi rozmanitou faunu a flóru.
4. Lidé tam žijí v bídě, v domech bez střechy, bez oken, děti si hrají v blátě... a i tak jsou většinou všichni šťastní, ke šťastnému životu nejspíš nepotřebují tolik. Na druhou stranu, i když doma žijí opravdu ve špíně, jakmile jdou mezi lidi, do školy, do práce, vždy jsou hezky upravení a čistě oblečení, většinou do ''značkového".
5. Všichni se tam znají! Je jedno, jestli je někdo taxikář, kuchař, majitel hotelu nebo jen kolemjdoucí, všichni se tam znají jménem, mají na sebe kontakty a všude na sebe přes ulici pokřikují.
6. Důvodem pátého bohu bude možná fakt, že všichni žijí venku. Ano! je to opravdu tak, celé dny Maročané tráví na ulicích, v obchodech, ve skupinách... a domů se chodí pouze na noc vyspat.
7. Spoustu místních se zde modlí opravdu 5x denně.
8. Hlavním dopravním prostředkem je moped a osel.
9. Občas narazíte na místa, která Vás vtáhnou zpět do středověku. Typické trhy se zvířaty, domácími produkty, plodinami... vše naházené na zablácené zemi, o hygieně nemluvně. A ano, když budete neopatrní, může se stát, že Vám zde nějaký místní "podnikatel" prodá i svého osla.
10. Není tam nic divného na tom, když do pouliční restaurace přijde žebrák a vezme si z talíře Vaše zbytky.
Na závěr už bych chtěla jen říct, že mě tato země opravdu očarovala a určitě se sem ještě vrátím, poznat další krásná místa, která Maroko nabízí.
Komentáře
Okomentovat